Cestopis - Vietnam a Kambodža na Blog.cz

Statisíce obyvatel Barmy se po víkendovém řádění cyklonu Nargis ocitly v nouzi a bez střechy nad hlavou. Společnost Člověk v tísni proto vyhlásila na pomoc zpustošené zemi veřejnou sbírku, na kterou je možné ode dneška přispět i posláním dárcovské zprávy ve tvaru

Podívejte se na video o situace v Barmě. Pokud chcete barmskou opozici podpořit, klikněte na některý z odkazů v článku "stand with the Burmese".

Ve čtvrtek 19.4 pořádá Projekt Medela benefiční koncert jehož výtěžek půjde na natáčení dokumentárního filmu mimo jiné také o Kambodže. Cílem je zdokumentování tamních projektů a přiblížení problémů české veřejnosti. Mimo jiné vystoupí také naši oblíbení Skyline :))

Po menších problémech s kambodžským virem byla přidána druhá část fotek :))

Po skoro 40ti hodinove ceste jsme stastne dorazili domu. Jsme zas kapanek posunuti, takze v devet vecer uz jsme strasne unaveni a budime se kolem pate.... Ale on to jeden vecer v hospode spravi :))

Pod jednotlive clanky jsme pridali par fotek(zatim jen Vietnam, na CD z Kambodzi mame nejakej vir). Na vice fotek se pak muzete podivat zde.

No a nam uz nezbyva nic jineho, nez se honem rychle vratit do reality....a zacit psat bakalarskou praci... a taky si zacit planovat, kam bysme se mohli podivat priste...:))

Rada&Vlada

V "oblibenych strankach" je par odkazu, ktere stoji za zhlednuti.

Pet tydnu uteklo jako voda a tohle je pravdepodobne nas posledni clanek...pokud se teda jeste nestane neco super mega zajimaveho :)

Posledni tri dny jsme stravili navstevou chramu z doby Rise Angkorske. Ta vznikla nekdy kolem roku 802 a ovladala velkou cast jihovychodni Asie po skoro 600 let. V dobe, kdy treba Londyn mel asi 50 000 obyvatel, populace Angoru byla jeden milion! Cely komplex ma okolo 50 km ctverecnich, a jsou zde desitky chramu ruzne velikosti, z nekterych zbyly jen ruiny, jine jsou perfektne zachovale. Vstupenka se da koupit bud na jeden den (20USD), tri dny (40 USD) nebo tyden (60USD). Zvolili jsme zlatou stredni cestu a zruinovali si tak kazdy asi dvoudenni rozpocet:) Stalo to ale za to.

Prvni a treti den jsme jako dopravni prostredek zvolili tuk tuk. Na cely den to stoji zhruba 10 dolaru. Jsou tu dva hlavni okruhy...kazdy den jsme dali jeden. Navstivili jsme tak napr. chram Bayon, ktery ma 64 vezi, zdobenych 216ti chladne se smejicimi obliceji tehdejsiho vladce Avalokiteshavara, chram Ta Prohm, ktery byl nechan na pospas dzungli...je cely prorostly obrovskymi stromy... (natacel se zde Tomb Rider), no a samozrejme pak nejznamejsi chram z celeho komplexu Angor Wat (nejvetsi budova zasvecena nabozenstvi...na svete!).

Den druhy jsme se rozhodli navstivit vzdalenejsi chramy a to jinak nez tuk tukem. V provincii Siem Reap se motorky pujcovat nesmeji (po predchozich zkusenostech je to mozna i dobre:) a tak jsme vyrazili na kole. Nabizeli nam bud horaka nebo takovou tu starou "ukrajinu". Ukarajina se nam zdala bejt romantictejsi a stylovejsi:)...a tak jsme vyrazili. Nas prvni cil - chram Bakong - stoji asi 15 kilomertu vychodne od Siem Reap. Asi v polovine cesty jsme zacali zjistovat, ze volba kola mozna nebyla nejstasnejsi:) Statecne jsme tam ale doslapali... Bylo kolem desate, asi tak 30 stupnu, takze jsme si po prohlidce dali mensi obed a trosku si odpocinuli. Ono se to nezda, ale navsteva jednoho chramu, kterej ma v prumeru asi 2 miliony schodu, celkem unavi:)

Po obede jsme si na mape nasli cestu, kterou jsme se chteli dostat asi 10 kilometru severne a priblizit se tak hlavnimu komplexu. Cestou jsme vsak zjistili, ze stezka chvilema konci nebo je abosolutne nesjizdna. V jedne vesnicce se nam pak stala takova neprijemna situace...jeden starej pan zebral a chtel po nas jidlo a penize....my jsme u sebe ale nic nemeli, a on zacal byt celkem neprijemnej a zacal nam brat tasku z kola....Jinak jsme ale byli nadseni! Super priroda, vsichni nas zase zdravili, nebo se strasne divili:) To ze sem asi moc turistu neprijde, jsme poznali podle toho, ze deti za vama bezi, aniz by neco prodavaly a neda se tu koupit balena voda.:) Ochutnali jsme ale sneky v cili omacce. Jedli se primo z ulity...museli jsme si je pekne vydlobnout spejli...ze zacatku jsme meli trosku zabrany, ale nakonec jsme si pochutnali. Asi po trech hodinach slapani nebo tlaceni kola jsme se nakonec dorazili do cile. Meli jsme jeste v planu navstivit par chramu, ale byli jsme totalne znaveni a s vidinou, ze to mame jeste asi 6 kilometru do guest housu, jsme se to rozhodli zabalit.

Na kole jsme uz sotva sedeli....holt "ukrajiny" maj kvalitni sedacky:) Jenze...asi trikrat jsme slapli a na jednom kole nam spadnul retez! Ten se nam bohuzel nepodarilo nasadit, ptz to cele bylo prekryte jakymsi plastovym chranicem a aby jsme se k tomu dostali, museli bysme mit asi tak tri druhy klicu. Uz jsme ani nemeli silu se vztekat nebo kopat do kola, coz bysme jindy urcite delali:) Dale jsme teda pokracovali stylem, kdy jeden slapal a druhy se ho drzel a nechal se tahnout:) no musel na nas byt peknej pohled. Urcite si rikali, jak musime byt zamilovani, kdyz se ani na kole od sebe nedokazeme odpoutat:). Asi po kilometru jsme to ale vzdali a rozhodli se zkusti stopa. Hned druhy nakladak nam zastavil, Kambodzane ochotne nalozili kola a my byli stastni, ze to nemusime slapat az do konce.Tato "projizdka" pro nas byl asi jeden z nejvetsich zazitku...

Dnes vecer odletame do Hanoje a odtud pak v sobotu smer Tapei, Spojene Arabske Emiraty a Viden.... Trosku jsme se bali jak si vyrovname s teplotnim rozdilem ale pri pohledu na pocasi v CR to asi zas nebude takovej problem:)

Dekujeme vsem za pozornost. Tesime se na shledanou nekde u pivka:)

Rada&Vlada

V prubehu cesty jsme se nekolikrat pokusili poslat nejake fotky, ale bud bylo spatne pripojeni nebo zas pro zmenu nesel blog.cz. Fotky by se tu mely objevit nekdy pristi tyden.

Tak s jednodennim zpozdenim jsme konecne dorazili do Siem Reap. To zpozdeni proto, ze jsme se nedokazali odpoutat od more a kapanek si to prodlouzili:) Asi peti-hodinova cesta byla celkem zajimava. Hned v Phnom Penh se za nas totiz posadil celkem nechutnej chlapek, kterej si daval k snidani sendvic a strasne u toho mlaskal. Oprel se o nase sedacky a koukal se, co delame:) Chtel si asi povidat, ale my bohuzel kmersky moc nerozumime... Jakmile dojedl, tak zacal strasne chrchlat a tahat pekny hlenicky az nekde z paty. Nejdriv to chtel plivat z okna. Otevirani ale bylo u nas (takove to posouvaci okenko co byva u starsich busu ve spondi casti), takze hned po prvnim flusanci jsme vedle sebe na skle meli pekneho zelanace. Pozdeji uz se neobtezoval a asi kazdych pet minut to plival pred sebe na zem. Jen jsme cekali, kdy to k nam dotece:)) Jinak jak tady, tak ve Vietnamu, cestou v busech poustej bud klipy s jejich muzikou nebo nejakej film. Obycejne se to neco strasne brutalniho a samozrejme bez titulku. Dnes bezela nejaka komedie, celej autobus se strasne rechatal (byli jsme jedini bili). Nejvic se ale bavil ten chlapek za nama, takze se smichy co chvilku zakuckal, coz se projevilo dalsim prilivem hlenu pod nasi sedacku :)

Hustej byl pak prijezd do Siem Reap. Byli jsme jedini turiste v buse, takze jeste nez jsme vystoupili, uz na nas tukali tuk-tukari.... Jakmile jsme vystoupili, tak nam doslova rvali krosny z rukou, stipali a skrabali, aby upoutali pozornost....par se jich pak hadalo, kdo ma lepsi a levnejsi marihuanu:)) Jednoho jsme si vybrali a vydali se do centra. Ze zastavky to je jeste asi 10 minut jizdy. Cesty skoro prasne, vsude spousta der, polorozpadle baraky....a strasne horko. Guest house, do ktereho nas dovezl, se nam moc nelibil, tak jsme zkusili jeste dva. Nakonec bydlime v Ancient Angor guest house. Nejdrive chtel 10 dolaru za noc...ukecali jsme ho ale na osm. Mame zas po dlouhe dobe horkou vodu a telku, takze vecer se rozvalime na postel a budeme koukat na HBO. Kdyz jsme bydleli v Sihanoukville 4 dny zadaco, taxi ted zas trosku toho pohodli muzeme doprat:))

Zdravime!!! Rada&Vlada

Strevni potize se pres noc uklidnily, takze jsme dnes vesele mohli vyrazit do narodniho parku Ream. Park je od Sihanoukville vzdaleny asi 15 kilomertu. Pujcili jsme si za 4 dolary motorku a vydali se na cestu. Prekvapive jsme ani moc nebloudili a behem hodky jsme tam byli... Cestou jsme totiz porad staveli, kochali se prirodou a fotili:) Do parku je vstup dva dolary, muzete si objednat i pruvodce nebo primo lodni vylet po rece. My jsme ale rekli "ne" a vyrazili sami. Po ceste jsme zastavili v jedne rybarske vesnicce a dali si tam obed. Domluvili jsme se tim stylem, ze jsme v Lonely Planet ukazovali na ruzna slovicka.....jako restaurace, ryze, ryba...:) Nemeli tam zadny stul ani zidle, sedelo se na takovych drevenych verandickach primo u more. Vsude tu jsou ulitli na houpaci site, tak nez nam to pripravili, jsme se pekne povaleli:)

Pote jsme se vydali dale, s tim, ze si chcem najit nejakou peknou plazicku jenom pro sebe. Vzdycky jsme odbocili na nejakou vedlejsi cestu, ale trikrat jsme se museli vracet, dve cesty koncily nekomu na dvorku a jedna vedla dokonce primo na zakladnu kambodzkeho namornictva:) Na poctvrte jsme se ale trefili, jeli jsme asi tak 25 minut. Cesta celkem mazec - takovej ten cervenej prach, pozdeji pisek, takze jsme chvilku museli i tlacit. Pak jsme ale poznali, co to je vejit do raje:) Pred nama se otevrela perfektni zatoka s palmovym hajem... Staly tam jen dva domecky mistnich lidi, jedna pani se umyvala v ricce, ktera se tam do more vlevala. Vsude se valela spousta kokosovych orechu...no nadhera! Mistni na nas zvedave pokukovali a mavali.. Popojeli jsme si kousek dal, kde jsme se chteli v klidku vykoupat. Jenze za chvilku u nas bylo asi deset deti, ktere si sedly na breh a uprene na nas koukaly, jak se cachtame. Tak jsme jim jako ukazovali, ze je to tu super - palcema nahoru - a to se jim strasne libilo, tak to na nas pak porad take ukazovaly:) Dali jsme jim nejake eukaliptove bonbony, ale moc jim nejely...:) Ti drzejsi si pak zacali rikat o "one dolar", tak jsme se sbalili a jeli zpet. Vraceli jsme zase po stejne ceste, krosili jsme to pekne v pisku a strasne se smali tomu jak to klouze a bori se to.... No a co se nestalo...

Po prijezdu zpet do Sihanoukville zacalo v motoru strasne neco chrcet a moc se ji nechtelo jet:) Tady se ukazalo, ze jsme asi byli celej rok strasne hodni, ptz se nam to stalo primo pred opravnou motorek:)) diky bohu!!! Taxme ji tam tech asi 7 metru odtlacili a v duchu se desili, na kolik prijde oprava. Bylo tam vevnitr neco rozbiteho, asi zadrene od pisku:) Mistni mechanik byl takovej pohodar a behem 15ti minut to mel hotove.... A cena? 3 000 rielu, tedy asi 17 korun:) Dali jsme mu
4 000 a byli stastni, ze to takhle dopadlo. Stat se nam to nekde na ceste v dzungli...:) Zitra odpoledne se vracime zpet do Phnom Penh, kde prespime a pak vyrazime na sever, prozkoumat strare chramy z doby rise angorske....

Vsechny moc zdravime!!! Rada&Vlada

Vlada: Ja jsem si vsimnul, ze jsme v utery v Sihanoukville jeli kolem jednoho mistniho radia, taxem se rozhodl, ze oprasim svoji starou sbirku samolepek a pro jednu se tam zastavim. Prekvapive nikdo neumel anglicky, taxem ukazoval na samolepku na dverich s tim, ze bych taky jednu chtel...no behali kolem toho 3 lidi, jeden pak nekam volal a asi po 15ti minutach prijel marketingovej zastupce radia:) ten trosku umel, strasne se omlouval, ze zrovna nic nemaj, ale dal mi aspon vizitku s jejich logem, ze prej si to muzu naskenovat a zvetsit:))